Volby ve znamení odporu
Marek Řezanka
První kolo prezidentských voleb ve Francii máme za sebou.
Nálady ve Francii jsou dnes mnohem radikálnější než v minulých prezidentských volbách. Lze konstatovat, že Francie má E. Macrona dost, a to bez ohledu na to, kdo je jeho protivník. V roce 2017 ve druhém kole zvítězil Macron s 66 %. Letos by měl být průběh druhého kola prezidentských voleb jiný.
Letošní výsledky 1. kola prezidentských voleb ve Francii zaznamenaly zejména naprostý propad Republikánů. V roce 2017 získal obdivovatel M. Thatcharové, F. Fillon, 22 % hlasů – a těsně předběhl letos třetího J.–L. Mélenchona.
Letos 4. na pásce skončil É. Zemmour, jehož hlavními programovými body jsou odpor proti imigraci a islámu.
Jaká je situace před druhým kolem voleb? Ačkoli poražení kandidáti se proti Marine Le Pen vymezují, rozhodovat budou voliči.
Nezapomínejme na odpor proti Macronově důchodové reformě a masivní protesty proti ní.
Nezapomínejme na Hnutí žlutých vest.
Nezapomínejme, že Mélenchon měl ve svém programu následující body: Odchod do penze v 60 letech, zastropování cen nezbytně nutných výrobků, jako jsou některé druhy ovoce a zeleniny, hygienické potřeby, paliva, zvýšení minimální mzdy na 1 400 eur, odchod z NATO a globalistických uskupení, jako jsou Světová banka a Mezinárodní měnový fond či ukončení smluv o volném obchodu a vyvážení zbraní do diktatur.
Tyto body se vůbec neslučují s programem E. Macrona.
Jistě, Mélenchon se mj. opíral o hlasy imigrantů a menšin, tedy lidí, kteří se cítí být na okraji a vyloučeni, a kteří pravděpodobně Le Penovou volit nebudou. Otázkou ale je, zda půjdou volit E. Macrona, který pro ně rovněž nic dobrého neudělá, nebo se k volbám jednoduše nedostaví. Osobně se přikláním k této druhé variantě jako pravděpodobnější. Kromě nich tu jsou ale další frustrovaní občané, kteří se čím dál více ocitají na okraji společnosti – a nevědí, jak uživit své rodiny.
É Zemmour získal pouhých 7 % hlasů a rozdíl mezi Mélenchonem a ním je propastný. Zemmorovi voliči buď ve druhém kole volit nebudou, nebo se spíše přikloní k Le Penové.
Tipuji, že účast v druhém kole voleb bude nižší než v roce 2017. Současně se ovšem domnívám, že E. Macron příliš nemá, kde do druhého kola nabrat potřebné hlasy.
Zřejmě se k němu přikloní voliči Y. Jadota (Zelení / Evropská svobodná aliance) a část voličů V. Pécresseové (Republikáni).
Naopak voliči N. Duponta–Aignana (Vzhůru republiko), příznivce prvků přímé demokracie a odpůrce Evropské unie, spíše podpoří Le Penovou.
Voliči J. Lassala a F. Roussela buď ve druhém kole volit nebudou, nebo budou sympatizovat s E. Macronem.
Vidíme tedy, že rozhodující bude, jak se zachovají voliči J.–L. Mélenchona, které spojuje jedno: odpor proti politice E. Macrona.
Tipuji, že ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii zvítězí M. Le Penová, a to v poměru 55:45 %. Ale možná bude tento rozdíl i výraznější. Bude záležet na celé řadě faktorů, mj. na volební účasti.
Výsledky 1. kola voleb ale ukázaly, že: 1) Vítězí protestní hlasy (Le Penová a Mélenchon) a Macrona ve druhém kole v podstatě nemá, kdo podpořit a 2) Je zde silné téma: Nebýt zatažen do války s Ruskem a nebýt zbídačen asociální politikou vlády. Kombinace těchto dvou faktorů se patrně ve druhém kole voleb projeví.
